Rothbardian`s Blog

Tu ne cede malis sed contra audentior ito.

Zprávy 23.8.2010

Úředníci z amerického Federálního rezervního systému (obdoby centrální banky) se rozhodli monetizovat státní dluh, tj. nakupovat státní dluhopisy. Kde vezmou oněch 200 až 300 miliard dolarů, za které chtějí dluhopisy nakoupit? Stručně řečeno, nikde. Vytvoří je prostým zápisem do počítače. Centrální banka, stejně jako jiné politické instituce, je privilegovaná. Jednání, za které jdou běžní lidé do vězení, je u takové instituce oslavováno a nazýváno monetární politikou. Připravme se na pokračující úpadek dolaru a související vzestup cen komodit, zejména drahých kovů.

Německým politikům se nelíbí, že si někteří jejich poddaní dovolují neplatit výpalné. Nakoupí tedy další kradená data, pomocí kterých situaci “napraví”. Za povšimnutí stojí zvrácený politický pragmatismus, spojený s dřívějším odkupem kradených dat – Vláda informátorovi zaplatila a koupila disk navzdory tomu, že data o daňových delikventech informátor ukradl. Berlín ale teď zdůrazňuje, že zaplacené peníze se bohatě vrátily na dodatečně zaplacených daních.“ S podobným přístupem jednali například i politici v éře třicátých a čtyřicátých let, když okrádali Židy. Nejde přece o to, zda je jednání morální a etické, ale o to, kolik nám to hodí. Zvlášťě když máme tu krizi, no né?

A ještě jedna z Německa – mladý politik Sebastian Frankenberger se rozhodl, že bude majitelům nemovitostí přikazovat, jak nakládat se svým majetkem; prosadil úplný zákaz kouření ve všech restauracích, hospodách, barech – a dokonce i na Oktoberfestu. Nyní se diví, že ho za to poddaní nemají rádi a při šaškování před kamerami ho posílají do háje. Povšimněme si krásného rozporu typického pro demokracii – zákaz schválila demokratická většina, ačkoli nynějším výsledkem je s ním spojená masová nespokojenost. Tak to dopadá, když mohou o životech a majetku ostatních rozhodovat zcela anonymní a nahodilé většiny, jejichž složení a velikost se navíc neustále mění. Výsledkem je neustávající boj všech proti všem, tedy pravý opak společnosti. Společnosti, která vyrůstá pouze z dobrovolné, nenásilné spolupráce – trhu.

Reklamy

Srpen 23, 2010 Posted by | Články vlastní | , , | Napsat komentář

Náš nepřítel – Stát

Náš nepřítel – Stát

Albert Jay Nock

1935

Přeložil Rothbardian & Finist

Ať už je či není pravda, že člověk je formován v nespravedlnosti a počat v hříchu, je nezpochybnitelnou pravdou, že Stát je zplozencem agrese a udržuje se agresí. — Herbert Spencer, 1850.

Toto je nejvážnější nebezpečí, které dnes hrozí civilizaci: státní intervence, absorpce veškerého spontánního úsilí společnosti Státem; tedy toho spontánního historického jednání, které dlouhodobě udržuje, vyživuje a pohání lidské osudy. — Jose Ortega y Gasset, 1922.

Státy převzaly rozsáhlé nové povinnosti a odpovědnost; rozšiřují svou moc dokud neprostoupí veškeré jednání každého občana, jakkoliv soukromé; začínají kolem svých operací zatahovat závoj důstojnosti a neomylnosti Státního náboženství; jejich zaměstnanci se stali oddělenou a nadřazenou kastou s pravomocemi spoutávat a uvolňovat a nahlížet do každého hrnce. Stále ale zůstávají, jako byly už od počátku, společným nepřítelem všech dobrosrdečných, pilných a mravných lidí. — Henry L. Mencken, 1926.

Pohlédneme–li pod povrch našich každodenních veřejných záležitostí, můžeme rozeznat jeden fundamentální fakt: probíhající velké přerozdělování moci od společnosti ke Státu. Toto je fakt, který by měl být v centru zájmu bystrého studenta naší civilizace. Ten má vždy jen druhotný či odvozený zájem o záležitosti jako jsou regulace cen a mezd, inflace, politické bankovnictví, reforma zemědělství [Agricultular Adjustment Act], a obdobné položky dnešní státní politiky, které plní stránky novin a ústa publicistů a politiků. To vše lze shrnout do jednoho bodu. Tyto záležitosti mají okamžitou a dočasnou důležitost a z toho důvodu si monopolizují pozornost veřejnosti, ale všechny jsou pouze vedlejším příznakem téže věci, kterou je zvyšování moci Státu a odpovídající snižování moci společnosti. Celý příspěvek

Listopad 5, 2009 Posted by | Knižní moudra | , , , , , | komentářů 7