Rothbardian`s Blog

Tu ne cede malis sed contra audentior ito.

Zprávy 23.8.2010

Úředníci z amerického Federálního rezervního systému (obdoby centrální banky) se rozhodli monetizovat státní dluh, tj. nakupovat státní dluhopisy. Kde vezmou oněch 200 až 300 miliard dolarů, za které chtějí dluhopisy nakoupit? Stručně řečeno, nikde. Vytvoří je prostým zápisem do počítače. Centrální banka, stejně jako jiné politické instituce, je privilegovaná. Jednání, za které jdou běžní lidé do vězení, je u takové instituce oslavováno a nazýváno monetární politikou. Připravme se na pokračující úpadek dolaru a související vzestup cen komodit, zejména drahých kovů.

Německým politikům se nelíbí, že si někteří jejich poddaní dovolují neplatit výpalné. Nakoupí tedy další kradená data, pomocí kterých situaci “napraví”. Za povšimnutí stojí zvrácený politický pragmatismus, spojený s dřívějším odkupem kradených dat – Vláda informátorovi zaplatila a koupila disk navzdory tomu, že data o daňových delikventech informátor ukradl. Berlín ale teď zdůrazňuje, že zaplacené peníze se bohatě vrátily na dodatečně zaplacených daních.“ S podobným přístupem jednali například i politici v éře třicátých a čtyřicátých let, když okrádali Židy. Nejde přece o to, zda je jednání morální a etické, ale o to, kolik nám to hodí. Zvlášťě když máme tu krizi, no né?

A ještě jedna z Německa – mladý politik Sebastian Frankenberger se rozhodl, že bude majitelům nemovitostí přikazovat, jak nakládat se svým majetkem; prosadil úplný zákaz kouření ve všech restauracích, hospodách, barech – a dokonce i na Oktoberfestu. Nyní se diví, že ho za to poddaní nemají rádi a při šaškování před kamerami ho posílají do háje. Povšimněme si krásného rozporu typického pro demokracii – zákaz schválila demokratická většina, ačkoli nynějším výsledkem je s ním spojená masová nespokojenost. Tak to dopadá, když mohou o životech a majetku ostatních rozhodovat zcela anonymní a nahodilé většiny, jejichž složení a velikost se navíc neustále mění. Výsledkem je neustávající boj všech proti všem, tedy pravý opak společnosti. Společnosti, která vyrůstá pouze z dobrovolné, nenásilné spolupráce – trhu.

Reklamy

Srpen 23, 2010 Posted by | Články vlastní | , , | Napsat komentář

Optimistickej

Na ministerstvo přijde pan Novák a ptá se ve vrátnici:
„Toto ministerstvo je velké, že?“
„To víte, že ano!“
„A mohl byste mi říci, kolik tu dělá asi lidí?“
„No, řekl bych, že necelá polovina.“

Srpen 11, 2010 Posted by | Vtip týdne | Napsat komentář

Velká filmová loupež

V uplynulých dnech jsme mohli v novinách zahlédnout jásot nad tím, jak čeští politici podpoří český filmový průmysl částkou ve výši 250 milionů korun. Zdánlivě se jedná o dobrý nápad: my poskytneme slevu zahraničním filmařům, oni zde za oplátku natočí film, utratí zde své dolary a podpoří tak naší ekonomiku. Co však pozornému člověku může napovědět, že zde něco nehraje, je to, že slevy zahraničním filmařům nenabízejí české firmy samy od sebe, ze svých prostředků. Pokud by se jednalo o výnosný krok, učinili by jej již sami podnikatelé, kteří přeci chtějí primárně dosahovat zisku. O výnosný krok se však nejedná, a to především proto, že ona skupina my sestává z různých lidí. Na jedné straně jsme my, většina lidí, kteří danou slevu pro zahraniční filmaře zaplatí prostřednictvím daní (případně znehodnocením našich peněz za pomoci centrální banky), na druhé straně pak my, pár vyvolených pracujících v českém filmovém průmyslu, kterým stát přiláká zákazníky.

Nutno podotknout, že celá společnost podobnými opatřeními chudne. Vzhledem k tomu, že je filmový průmysl nutno dotovat z nuceně vybíraných dávek, tj. daní, je zřejmé, že v tomto odvětví není česká ekonomika konkurenceschopná. Tímto opatřením se produkční možnosti české ekonomiky naopak snižují, protože je odsáván kapitál z produktivních činností a dotovány jsou činnosti neproduktivní, tj. takové, které by na trhu bez státního zásahu v současné podobě nepřežily.

Jedná se o oloupení velkého počtu lidí, každého o malou částku, která však v kapsách úzké zájmové skupiny vytvoří příjemnou sumu. Zaobalí-li se zpráva o takové loupeži navíc do pěkného hávu v podobě nových pracovních míst a zvýšené reputace České republiky, nikdo tomu nevěnuje pozornost. Maximálně tak politiky ještě pochválí, jak se pěkně starají.

Srpen 11, 2010 Posted by | Články vlastní | , | Napsat komentář

Zprávy 6.8.2010

Co nám přinesl páteční den za novinky:

-Okrádání soukromého sektoru nepomohlo. Nezaměstnanost v USA je pořád 9,5 procenta. To je ale div – pomatenci, ehm – politici vysají peníze ze soukromé ekonomiky, dají je svým známým v bankách, automobilkách a pochybným environmentalistickým projektům, a pak se novináři diví, že nezaměstnanost ne a ne klesnout. S oním proklamovaným oživením to zřejmě nebude tak žhavé.

-Úrokové sazby v Británii, Evropské unii a USA zůstávají na historických minimech. Centrální bankéři si začínají uvědomovat, že níže to už nepůjde. Jako na zavolanou tedy přichází studie Mezinárodního měnového fondu o nutnosti zavedení celosvětové měny. Tito pseudoekonomové se domnívají, že změna barvy bankovek a jejich názvu povede ke stabilní měně, ačkoli se stále bude jednat o papír bez nulové podkladné hodnoty. Zřejmě bude potřeba celosvětového finančního krachu, o nepředstavitelně větších rozměrech než jaká je dnešní situace, aby si lidé ve větším měřítku uvědomili, že státní instituce je velice špatným správcem obsahu jejich peněženek.

-Pražská odborová centrála, jinak také zvaná Dopravní podnik, nakoupila autobusy, které se po pár měsících rozpadají.

Srpen 6, 2010 Posted by | Články vlastní | | Napsat komentář

Pár zajímavých blogů

Do odkazů vpravo jsem přidal pár zajímavých odkazů na české i anglicky psané blogy.

Pozornosti by neměl uniknout blog předních rakouských ekonomů Petera Boettkeho, Stevena Horwitze, Petera Leesona (a pár dalších) Coordination Problem. Zajímavý je rovněž blog Johna Papoly, režiséra videa s rapujícími ekonomy F.A.Haykem a J.M.Keynesem – But what the hell do I know…

Pro ty, kteří nemohou vystát nobelistu Paula Krugmana je přichystána chuťovka v podobě systematické kritiky jeho výroků a doporučení: Krugman-in-Wonderland.

Z českých blogů bych rád upozornil na blog Jaroslava Brychty, který vyzbrojen rakouskou ekonomickou teorií statečně bojuje se statisty na blogu iHNed.cz.

Last but not least: Hansův.net. Zajímavý blog existující již od roku 2004 a já na něj narazil teprve dnes!

Srpen 4, 2010 Posted by | Články vlastní | , , | Napsat komentář